Hana vás dostane

7:00 Kristýna H. 1 Comments

Vždycky mě bavilo číst knihy. Jejich vůni mi dnes jen stěží nahradí elektronická čtečka, a i když jsem si pár knih takto přečetla, nedám na klasickou knihu dopustit. Když se mi narodilo první dítě, zdálo se, že knihu na nějakou dobu do ruky nevezmu (tou dobou jsem měla navíc rozečtené Muže, kteří nenávidí ženy)... Ale když se mi můj nový režim ustálil, začala jsem se ke knihám zase vracet čím dál tím více a častěji. Když se mi narodilo druhé dítě, četla jsem už i v porodnici (poprvé to bylo pro mě nemyslitelné... :)) ).
V průběhu let, kdy jsem trávila volné chvíle s knihou, se měnil můj výběr žánrů, spisovatelů... od holčičích románů, hororů Stephena Kinga, po klasickou literaturu. V dnešní době mám takový seznam, že na dalších několik let se nemusím bát, že bych neměla co číst. Pořád bude co číst. Díky bohu za to. :)

Hana jako jméno nebo hana jako vina, kterou nosíme sami v sobě?

 V letošním roce se mi do ruky dostala kniha Hana. Vídala jsem ji u pár lidí, které sleduji na Instagramu, přečetla si anotaci, která mě dost zaujala, a knihu si koupila. A byla to správná volba. Když jsem totiž knihu dočetla, zanechala ve mě tolik emocí, tolik pocitů, že začít v blízké době s další knihou bylo skoro nemožné. To, co se autorce povedlo v mém niterném světě způsobit, se již dlouho nikomu nepodařilo. I já jsem samozřejmě na IG sdílela příspěvek s touto knihou a na základě toho se mi ozval Jakub/@bookscalling, který jednou za měsíc pořádá "Book Club", setkání s českými autory, kterým v nedávné době vyšla nová kniha. A právě chystal setkání s Alenou Morštajnovou. S nadšením jsem souhlasila, taková nabídka se neodmítá.
Book Club se konal v kavárně SmetanaQ Café, která nabízela nerušenou debatu v oddělené místnosti. Je hrozně těžké vám setkání přiblížit, aniž bych prozradila důležité, nebo spíše zásadní okamžiky v knize. Tak předem upozorňuji, pokud máte ještě Hanu před sebou, dál raději nečtěte, abyste se nepřipravili o zážitek ze čtení (i když stěžejní situace samozřejmě neprozradím).
Na základě anotace jsem vůbec nečekala, kam se příběh vyvine. Příběhy židovských rodin či jednotlivců během druhé světové války mě vždycky zajímaly a přečetla jsem již několik knih věnovaných tomuto tématu. Rodina Hellerova (v knize Helerova) je skutečná, nicméně konkrétní postavy a jejich životní linky jsou smyšlené. Ovšem celý příběh je zasazen do skutečných reálií, do skutečných událostí, které ochromily nejen naši zemi v první polovině 20.století. Skutečný je i fakt, že před válkou ve Valašském Meziříčí proběhla epidemie tyfu. Příběh začíná vyprávěním mladé hrdinky Miry a následně její tety Hany, a právě to mě neskutečně zasáhlo. To, jak autorka dokázala autenticky popsat nemilý životní úděl a úskalí v životě Hany, jak se do jejího osudu vcítila, působilo skoro, jako kdyby to paní Mornštajnová sama zažila. Nezažila. Prý by zřejmě nedokázala nic takové zvládnout, jen si představovala, jak se v tu chvíli člověk asi cítí, jak na situaci může reagovat. V závěru nás ale čeká naděje. Naděje, že život, který se může zdát již zbytečný, má přece jenom svůj obrovský smysl. A vážně bychom neměli ostatní posuzovat podle prvního dojmu. To, co se na první pohled může zdát jako podivínství, v sobě může skrývat minulost, se kterou není lehké se vyrovnat.
Kéž by příběh někdo chtěl kvalitně přenést na filmové pláno, podle mě je tohle tak zajímavý materiál, který by mohl dopadnout stejně dobře jako například Želary. Pokud ještě váháte, zda si Hanu přečíst nebo snad o téhle knize slyšíte poprvé, můžu vám ji doporučit všema deseti. Za mě je to kniha letošního roku.

Setkání bylo úžasné. Paní Mornštajnová hýřila vtipem a pozitivní energií...
Book Club ve SmetanaQ Café
Vzhledem k tomu, že příběh je vyprávěn dvěma postavami, ale název je věnován pouze jedné, autorka vymyslela, jak na obálku dostat i jméno Miry. Když složíte první písmenka krátkých popisků u věnečku podle směru hodinových ručiček, dostanete slovo Mira. :)
Jakub/@bookscalling pořádá Book Club každý měsíc 
Bez věnování se nemohlo odejít... :)

1 komentář:

  1. To zní super, musela to být paráda se takhle setkat s autorkou. Jinak díky za tip na knížku ;-)
    www.jdeocestu.blogspot.com

    OdpovědětVymazat

⭐️ Všem moc děkuji za komentář! ⭐️