2015 - 2016

9:46 Kristýna H. 4 Comments

S novým rokem přichází bilancování nad rokem starým a předsevzetí... Osobně si žádná nedávám, vím, že to nemá smysl. Ale u mě jsou to spíše přání, plány, věci, kterým bych chtěla dostát a záleží na okolnostech, zda se to podaří nebo ne. Ale předsevzetí tomu určitě neříkám. Jaký byl pro mě rok 2015? Nemůžu si vůbec na nic stěžovat, dokonce se mi během něj staly dvě zásadní životní události.

Leden
Čekáme druhé dítě, byteček už by nám byl ve čtyřech těsný a proto se porozhlížíme po inzerátech a hledáme nové bydlení. Samozřejmě nemáme neomezené finanční možnosti a podle toho se musíme řídit. Absolvovali jsme 4 prohlídky domů. Poslední dům nás zaujal. Hlavně pro světlý velký obývák s kuchyní a samostatnou zahradou. 

Únor
Jsme rozhodnutí a náš vybraný dům rezervujeme. Od teď se rozbíhá kolotoč neustálého řešení a zařizování ohledně financování hypotéky. Kdo si něčím podobným prošel, tak určitě ví, co to všechno obnáší. Žádná sranda, běh na dlouhou trať a ne vždy všechno běží tak, jak má. Poučení? Nevěřte realiťákům! Chtějí jenom prodat, nacpat vám to a vybásnit, jak je všechno v pohodě, i když vlastně uplně není. Vždy si všechno pořádně prověřte a bezhlavě se nevrhejte do koupi jakékoliv nemovitosti...
"Oslavuji" narozeniny. Kulaté. "Už mi lásko není dvacet let. Už mi není ani dvacetpět..." Čas běží a je potřeba se s tím smířit. Muž mě vzal do restaurace Oblaca v pražské Žižkovské televizní věži. Fantastický zážitek! :) 




Březen
Řešíme věci kolem hypotéky. Pořád. Jde nám z toho hlava kolem a těšíme se, až tahle část bude za námi. Mám první třetinu těhotenství za sebou, takže už by mělo být líp, ale teprve teď se ve mě probouzí nechuť k jídlu a dokonce mě postihnou i těhotenské nevolnosti. Nikoliv ranní, celodenní. Naštěstí to netrvá nijak dlouho.

Duben
Dozvídáme se pohlaví miminka. Bude to holčička. Mám radost. Bylo mi jedno, jestli to bude opět kluk nebo holčička. Ale nepopírám, že mám radost, že budu mít od každého mláděte jeden kousek. Víc dětí už totiž neplánuji. 
Vzhledem k tomu, že letošní highlight je nové bydlení a druhé dítě, víme, že na dovolenou bohužel nezbydou finance ani čas. Cipís jede k babičce a my využíváme prodlouženého víkendu a jedeme načerpat energii do Českého Švýcarska. Je tam nádherně! Konečně na vlastní oči vidím Pravčickou bránu. Dáváme si v místní restauraci jídlo. Tedy polévku. Nedoporučuji! I já sama si uvařím lepší.




Květen
Hurá, konečně se stěhujeme. Stěhovat se s 20 měsíčním dítětem a v 6.měsíci těhotenství je velký zážitek. Ještěže máme hodnou hlídací babičku. Nechápeme, jak se nám mohlo tolik věcí vejít do bytu. Sžíváme se s novým domem, prostorem. Našla jsem dvacku ve vložce ve dveřích. Super, máme barák o dvacku levnější! Je tu hodně práce do začátku. Muž má narozeniny. Máme tradici, že chodíme na naše narozeniny někam na dobré jídlo. Vybrala jsem restauraci Ginger&Fred v Tančícím domě v Praze. Dobrá volba. Zajímavý design a malůvky na židlích. Hlavně ta pí*a.

Červen
Pupek roste a tak se snažím stihnout ještě věci, na které jsem běžně líná a v ještě pokročilejším stádiu těhotenství už na ně určitě nepřijde řada - třeba umýt okna. Máme jich totiž teď víc než dost. Sepisujeme si "to do list", protože mít dům je vlastně neustálá práce. Pořád je co dělat, pořád je co řešit. Pomalu jej začínáme zařizovat. V červnu se také potkávám s přáteli, které vidím méně, než bych chtěla. Zkoušíme Únětický pivovar. Tam je dobře!

Červenec
Začínají letošní vedra. Obecně je nemusím a s těhotenstvím se to rozhodně nemění... Naštěstí se můžu ukrýt na zahradě do stínu a zaplavat si v bazénu. Dozrávají nám meruňky. Naše první úroda. I když mi za chvíli jdou meruňky i ušima, mám z toho obrovskou radost. Už plánuji, jak na podzim zasadíme další ovocné stromky. 

Srpen
Vedra pokračují, je to únavné, hlavně v noci. Nejezdím do města, protože to se prostě nedá. A městský život mi chybí, hlavně kávičkování. Většinu času trávíme na zahradě - ve stínu a v bazénu. Přichází den D. Narodilo se nám druhé miminko. Vše proběhlo samozřejmě jinak, než jsem si představovala, ale všichni jsme v pořádku a zdraví. Zvykám si na nový režim.




Září
Bála jsem se, jak bude všechno náročné a ačkoliv to není procházka růžovou zahradou, jsem překvapená, jak už je spousta věcí o moc snazších. Moje malá opička je navíc strašně hodná. Už i Cipís si zvykl na nového člena rodiny a bouřlivé vlny se tak uklidnily. Slavíme jeho druhé narozeniny a končí mi šestinedělí. 

Říjen
Učím se organizovat si čas a výlety v rámci dvou dětí. Je to velká sranda. Seznamuji se s šátkováním. Cipíse jsem nosila jen v Manduce a to až asi od pátého měsíce. Tady mi nezbývá nic jiného, než se naučit se šátkem, pokud chci chodit do města a dávat si kávy v mých oblíbených kavárnách. Máme naplánované dva výlety - jeden do Jizerek. Týden před tím mě ale začnou pekelně bolet záda - namožený trapézový sval se dává dohromady další týden a půl, takže Jizerské hory se odkládají na neurčito. Poslední víkend jedeme do Brna. Jsem ale absolutně nepřipravená na tour de café a mám zamlženo jen a pouze na kavárnu Skog. Máme ale smůlu, je zavřená pro soukromou akci. V Brně je tolik skvělých kaváren, ale tou dobou jsem o nich bohužel ještě nevěděla. Nakonec vybíráme "Café Klafé". 

Listopad
Je božské počasí. V listopadu je jak v září/na začátku října. Užívám si to. Poznávám nové kavárny - Café Letka, Oliver´s Coffee Cup, Studio Dva a Yes Café. Pomaluji vybírám a nakupuji dárky k Vánocům. Už se totiž zase hrozně rychle blíží!

Prosinec
Skvělé počasí pokračuje. Připravujeme se na Vánoce, vybíráme velký stromek, dokupujeme poslední dárky. Pár dní před Štědrým dnem mě opět začíná bolet trapézový sval, tentokrát na levé straně... dávám se z toho dohromady až do konce roku. Paráda. Poslední kafe tohoto roku jsem si prostě musela dát v mé milované Emě. I když to znamenalo vytáhnout tam obě děti a stejně si to kafe neužít v klidu (v rámci koordinace dětí, aby neobtěžovaly okolí - což je ale moje starost a moje volba; nicméně mladej je rád za kakao a dává pokoj). Ale prostě EMA. Kdo ví, chápe. Loučíme se s rokem 2015 a vítáme nový rok.




Říká se jak na Nový, tak po celý, což doufám nebude tak žhavý, protože Cipís se vzbudil v půl pátý a měl představu, že budeme nadšení jeho návrhem jít stavět vláčkodráhu nebo si číst knížky. Hell yeah! Jak jsem psala v úvodu, předsevzetí si nedávám...ALE v roce 2016 bych chtěla zvládnout následující:

- zase začít běhat, protože mi cvičení chybí a běhat venku mě hrozně bavilo
- nekoupit si ŽÁDNOU červenou rtěnku - mám jich dost a používám je stejně naprosto minimálně
- naučit se dělat dobrou kávu doma. Ale nepředstavujte si žádnej turek, žádný hnusnou rozpustnou "kávu". Ale pomocí Aeropressu nebo Vacuum Potu. 
- navštívit alespoň jedno evropské město, pokud to půjde (Berlín nebo Budapešť; na seznamu mám ještě Londýn a mou milovanou Paříž, na ty to ale letos ještě nevidím)
- jet na nějakou větší dovolenou s dětmi a přežít to
- pokračovat v mém objevování kaváren, protože mě to strašně baví! 
- jít na Prague Coffee Festival, Street Food Festival a další podobné akce
- zase víc číst
- omezit cukr. Ne, že bych potřebovala redukovat váhu, ale víc mi záleží na tom, co jím. A rafinovaný průmyslově zpracovaný cukr není kámoš. Brzo na toto téma chci napsat nějaký příspěvek.
- užívat si, když ne každý den, tak většinu dní. Co to půjde. :) O tom to je! Nejsem kočka a nemám devět životů. Jen jeden. Tak si ho, sakra, chci užít a dělat, co mě baví! :)

Jaké máte plány do roku 2016 vy? :)

4 komentáře:

  1. Krásně shrnutý rok 2015:-) Já chci jen snad více číst a cestovat, jinak si nějaká hodně velká předsevzetí nedávám:-)
    www.jdeocestu.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za komentář a držím palce! ;) Taky bych ráda víc cestovala...

      Vymazat
  2. Nádherný článek :) Já bych chtěla příští rok konečně začít pořádně studovat a o prázdninách cestovat :)
    www.itisginger.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, pořádně studovat... taky jsem mívala takové vize... :D Držím palce! A děkuji za komentář! :)

      Vymazat

⭐️ Všem moc děkuji za komentář! ⭐️