Souznění

17:16 Kristýna H. 2 Comments

Letos úplně vynechávám jakýkoliv vánoční příspěvek, nesepisuji žádné wishlisty, natož inspiraci, co koupit pod stromeček - upřímně - však je to jen marketingový tah, dobře mířená reklama, žádné zajímavé nápady. Koupit máme parfém, ségře tričko, babičce iPada, tátovi předpladný Playboye atd., to jsou mi ale skvělé tipy! :) Vánoce jsou především o rodině, ať je to klišovité jak nejvíc snad může být. A nemusí to být jen rodina jako taková, ale i přátele, vaši blízcí. A já to letos mám opravdu hodně o rodině. Protože mám svou rodinu naprosto kompletní a co je na tom nejvíc? Že jsem ŠŤASTNÁ, šťastná díky nim. O tom to je - strávit tenhle čas právě s nimi. Radovat se nad tím, až Cipís rozbalí všechny své dárky, že nebude vědět, s čím si má hrát dřív. Radovat se nad tím, že konečně budeme mít ten velkej stromeček, který jsem vždycky chtěla a konečně se nám vejde do obýváku. Radovat se nad tím, že to jsou naše první Vánoce ve čtyřech. Radovat se, že se můžu radovat! :)



Ale to není to hlavní, o čem dnešní článek je, to jsem se jenom nechala trochu unést blížícím se Štědrým dnem (ačkoliv venku to tak nevypadá, což mi ovšem nijak srdce nedrásá!). Dnes je to o tom, jaký je rozdíl mezi jedním a dvěma dětmi. Hodně lidí se mě ptá, jaké to je mít holčičku oproti klukovi. Tak za prvé je ještě dost malá na to, abych nějak zásadně hodnotila rozdíly (i když jeden rozdíl tu je - už má ode mně připravený pěkný arsenál šatiček!). Za druhé říkám, že není rozdíl mezi klukem a holkou, ale mezi prvním a druhým dítětem. Nepopírám, že když jsem podruhé otěhotněla, trochu jsem se obávala, jaké to bude, netěšila jsem se, že si zase budu muset s novým přírůstkem projít tou miminkovskou fází. Která je přece docela nudná, zezačátku náročná a pokud kojíte, od dítěte se pořádně nehnete. Ale ejhle, ono se nic takového nestalo. Na druhé dítě už totiž jste PŘIPRAVENÝ. V tu chvíli to ještě nevíte, ale je to tak. A jste v pohodě. Jakože hodně v pohodě. A od toho se totiž odráží všechno ostatní. Moje malá opička je to nejpohodovější dítě, co jsem si snad mohla jenom přát. A že Cipís byl taky pohodář! U něj jsem se ale těšila, až přejde ten první půlrok a začne se něco dít. Opičce jsou čtyři měsíce (UŽ?!) a já nechci, aby to tak letělo! Vždyť je to teď uplně ideální! Můžu s ní jít v klidu do kavárny a spolu to tam zvládneme (nemůžu teda vysedávat hodiny a hodiny, ačkoliv i to se někdy podaří), spí tři až čtyřikrát denně, furt se směje, nikam mi neuteče, když se s ní chci pomazlit, tak se pomazlim (u Cipíse už tak úspěšná nejsem.. :)) ), nemusim řešit žádné jídlo pro ní, protože ho furt mám při sobě a prostě je to p-o-h-o-d-a! Říkám tomu souznění, protože si s opičkou fakt rozumíme, jestli se to tak dá říct... :) Občas je to trochu náročný v kombinaci obou dětí dohromady, ale když je Cipís zrovna u babičky, tak je mi po něm a) smutno b) pro opičku je skvělým objektem na sledování, takže i pro ní je to zábava. I mě to baví! Jo, vážně mě to baví. I když není každý den posvícení, kolikrát jsem unavená a děti nebo já máme den blbec, ale naproti tomu je to všechno hrozně fajn! A s nadcházejícími Vánoci si tohle všechno uvědomuju ještě víc. :)



A zítra je den D, Štědrý den. Mějte ho co nejkrásnější, ať jste s kým jste, ať jste kde jste. Buďte ale šťastní, udělejte si ten den šťastným. :) Krásné Vánoce! :)

2 komentáře:

  1. Skvělý článek! Doufám, že sis letošní Vánoce pořádně se svojí rodinou užila a přeji krásný Nový rok. Stala jsem se tvou pravidelnou čtenářkou, jinak zrovna začínám s blogem a byla bych moc ráda, kdyby ses mrkla. Začátky jsou vždy těžké, tak bych ti byla moc vděčná, kdyby ses stala také pravidelnou čtenářkou. Moc by mi to pomohlo. Přeji krásný zbytek dne :-)

    www.jdeocestu.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za komentář, na blog se určitě podívám. ;)

      Vymazat

⭐️ Všem moc děkuji za komentář! ⭐️