Made in Asia

12:35 Kristýna H. 12 Comments

V poslední době nějak nemám náladu na nákupy... Což je jedině dobře, protože tím alespoň splňuji své jediné letošní předsevzetí - šetřit. V prosinci jsem si koupila v Reserved kabát ve slevě a ani lednové nákupy nebyly o moc slavnější. Hořčicově žlutý svetr též z Reserved a černá halenka z Manga. S kamarádkami jsme měly ale naplánovaný výlet do Drážďan na povánoční nákupy, přičemž večer před naším odjezdem se vyrojily články ohledně možné teroristické hrozby v závislosti na událostech v poslední době na berlínské a drážďanské hlavní nádraží, takže z výletu a nákupů srabácky sešlo. Samozřejmě hlavním nakupovacím cílem byl oblíbený Primark. Pár dní před naším odjezdem jsem ale narazila na článek, který je sice už z loňska, nicméně mě přinutil se trochu zamyslet nad textilním průmyslem. Zákaznice právě Primarku totiž našla ve svém novém kousku oblečení, který si zde koupila, zašitý vzkaz od pracovníka asijské textilky. Volá o pomoc a stěžuje si na nelidské podmínky při výrobě oněch trendy módních kousků, které neustále chrlí veškeré módní řetěžce. Článek najdete například zde (Týden).
Schválně, jděte do své skříně, proberte pár kusů svého oblečení a podívejte se, kde bylo vyrobeno... Myslím, že se nebudu mýlit, když většina bude právě z Asie. Dneska už je opravdu extrémní výjimka, aby se takové oblečení šilo jinde. Proč by také, když je v Asii nejlevnější pracovní síla. 



Práce v textilkách na vlastní kůži - SweatShop

Ano, problém nelidských podmínek při výrobě masově produkovaného oblečení není nic nového, ale je to poměrně zásadní problém, který by se měl neustále připomínat. Další impulsy, které jsem následně zaznamenala, byla například zmínka o tom, jak norské noviny Aftenposten poslali tři mladé fashion blogery na měsíc do Kambodži, aby poznali tamější podmínky žití a práce v textilních továrnách. Na pětidílný dokument SweatShop - Dead Cheap Fashion (každý díl má stopáž kolem deseti minut) se můžete podívat zde s anglickými titulky. I já, která s angličtinou moc nekamarádím, jsem neměla velký problém porozumět. Představte si, že nějaká žena již čtrnáct let (!!!) dennodenně šije tu samou část svetru... Pracovníci žijí v nuzných podmínkách a musí uživit sebe a svou rodinu za pár korun. I když upřímně jsem čekala, že si účastníci tohoto projektu vyzkouší minimálně polovinu svého pobytu opravdu za stejných podmínek jako pracovníci textilek - delší dobu bydlet ve stejných podmínkách a delší dobu také hospodařit s vydělanými penězi za ubíjející práci v továrně. Rozhodně ale doporučuji tento krátký dokument zhlédnout.
zdroj: Aftenposten.no


Co s nadměrným množstvím masově vyráběného oblečení?

Problém příšerných pracovních podmínek s absolutní nemožností za práci dostat adekvátní plat není jediný háček v tomto textilním kolotoči. Masová produkce oblečení zatěžuje planetu a objevuje se problém, že lidstvo s takovým odpadem neumí naložit. V Praze a okolí či větších městech můžete najít kontejnery na textilní odpad, kam můžete odnést vše, co již nepotřebujete a nevyužijete včetně párů obuvi nebo ložního prádla. Zajímavý rozhovor na toto téma si můžete přečíst tady
zdroj: fashion-map.cz
Po těchto impulsech jsem se opravdu zamyslela nad tím, jak nakupuji já, co všechno vlastním za boty a oblečení a jak mám pocit, že toho stále není dost. Neříkám, že už nikdy nevkročím do běžných módních řetězců a nic si tam nekoupím, ale hodlám značně omezit své nákupy. Probrala jsem svou skříň, vytřídila velkou tašku věcí, které jsem si stále schovávala na jindy a že to třeba unosím na doma (znáte to...) a vyhodila ji právě do textilního kontejneru. Následně jsem vyřadila další balík oblečení, který byl v dobrém stavu, ale bylo mi líto ho vyhodit, takže jej zkouším poslat dál, aby našly svou novou majitelku, která je ještě unosí. Samozřejmě, že mám všeho dostatek. Člověk má ale stále pocit, že musí jít s módou a zásobit se množstvím oblečení, které ve finále třeba ani tolik neunosí nebo se mu za pár měsíců přestanou líbit, a nebo se daný kousek kvůli nekvalitnímu ušití jednoduše rozpadne. Vůbec není od věci si čas od času koupit kvalitní oblečení a podpořit tak jeho autora. Ano, oblečení stojí možná víc, ale musíme si uvědomit co za tím stojí. A pokud je to kvalitně ušité oblečení nebo doplněk, tak je to investice, která se rozhodně vyplatí! Pár takových kousků vlastním a nemůžu si je vynachválit. Pod článkem najdete souhrn odkazů na problematiku, o níž se tu rozepisuji a také pár tipů na zajímavé české návrháře - cenově dostupné.

Odkazy:

12 komentářů:

  1. Vau, skutočne skvelý článok, rada si na blogoch prečítam aj niečo mimo štandardných tém, a toto ma naozaj zaujalo... O tých odkazoch v oblečení z Primarku som ešte nepočula... Bez ohľadu na to, či je táto informácia pravdivá alebo nie, je smutné, aké premrštené ceny vedia v obchodoch nastreliť kadejakým - s prepáčením - handrám (neviem totiž, ako mám nazvať napr. tričko, ktoré nie je ani len obšité) a aká malá časť z toho sa dostane výrobcom... Pritom ich práca (a celkovo život a podmienky, v akých žijú) je oveľa cennejšia ako tie handry... Pekne si to vystihla, v mnohých veciach s tebou súhlasím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti mockrát za komentář, to mě velmi těší, že se ti článek líbí. :) Je to tak, je to strašně nespravedlivé a kapsu si na tom samozřejmě mastí obchodníci... :(

      Vymazat
  2. skvelý článok. tiež som sa na blogu venovala práve tejto téme. všade je toho veľa a každú chvíľu sa vytvárajú nové a nové trendy, my stále nakupujeme a životy tých ľudí sa vôbec nezlepšujú. časť veľkých ziskov by mohla byť určená na zlepšenie ich životných podmienok. nuž, či k tomu niekedy reálne dôjde je naozaj otázne.
    http://bonesincouture.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář! Přesně tak! Bohužel těžko říct, jestli to někdy bude lepší... :(

      Vymazat
  3. Skvělý článek, také se o tuhle tématiku celkem zajímám a snažím se alespoň částečně nakupovat v sekáčích. Bohužel, ne vždy tam seženu vše co je třeba. Ve specializovaných obchodech, kde se prodává třeba oblečení vyráběné v česku apod. nenakupuji, jelikož to je pro mě cenově nepřijatelné. Co se dá dělat. Nesouhlasím s tím, ale stejně si občas něco koupím.
    http://slawarehouse.blogspot.cz/
    YouTube kanál

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti! V sekáčích jsem zatím moc nenakoupila, ale vůbec se tomu nebráním, naopak do nějakých kvalitnějších ráda zavítám. Také neříkám, že nebudu kupovat v běžných obchodech s oblečením, ale spíš si budu více rozmýšlet, co si kupuju a jestli to skutečně potřebuju.

      Vymazat
  4. Skvele jsi to napsala, na ten dokument jsem nedavno koukala a teda hruza no :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti mockrát! Je to hrůza a velmi poučné!

      Vymazat
  5. Páni po tomto článku jsem si určité věci uvědomila. Rozhodně moc hezky napsané a souhlasím. Když si vezmu, že jsem si z Primarku koupila šortky za 1eu, tak jaká musí být jejich skutečná hodnota, aby z toho ten obchod pořád něco vytěžil (20 centů)? A kolik musí být tím pádem placeny ty švadleny? Takový život bych asi neunesla. Taky vyhazuji moje staré oblečení do těch kontejnerů, tam to určitě najde další využití. No jsem ráda, že ten Primark tolik v oblibě nemám a těď se mi zprotivil ještě víc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti mockrát za komentář! Že jo! Když občas koupím také za hodně levno, říkám si, kolik z toho musí jít těm, co to šijou, když i tak na tom prodejce vydělá? Je to hrozné.

      Vymazat
  6. Mám v poslední době podobný tendence :) Krom toho, že většinu oblečení kupuji v sekáčích a následně přetvářím nebo vyměňuji na vinted.cz mi už vadí masová produkce hrozných hadrů, které se dvakrát vyperou a mají přetočené švy, jsou ožmolkované a na ulici potkáš dalších 20 lidí s tím samým. Proto teď hledám už víc kvalitní, basic a nadčasové kousky, o kterých vím, odkud jsou, vím, že je unosím a není to jen bezduchá výplň skříně.

    Štve mě, že v západní kultuře se z módy stalo něco, co definuje člověka, že oblečení už vlastně není prostředek, ale aktér. Už vůbec nezáleží na tom, aby nás nás oblečení zahřálo, bylo pohodlné, ale o tom, že nás dělá něco "víc". Jednoduše další věc, jejíž prostřednictvím se můžeme chlubit.

    http://ordinary-silly-things.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Omlouvám se za zpožděné uveřejnění komentáře, bohužel mi vůbec nepřišlo upozornění na mail a všimla jsem si toho dnes úplnou náhodou na bloggeru. :(
      Napsala jsi to skvěle, úplně s tebou souhlasím! Oblečení a doplňky byly vždycky chloubou, ne nadarmo se říká, že oblečení dělá člověka, ale v dnešní masové produkci je tohle chlubení se o dost intenzivnější. Bohužel. :(

      Vymazat

⭐️ Všem moc děkuji za komentář! ⭐️