Run run run! #werunprague

11:33 Kristýna H. 4 Comments

Letos se konal 4. ročník běhu na 10 km We Run Prague a já se konečně mohla zúčastnit (první ročník - wtf? běhat?! / druhý ročník - bolavá kolena / třetí ročník - těhotenství). Sice chodím cvičit, ale bohužel tomu moc nedávám, ale hecla jsem se, že to prostě zvládnu a do We Run Prague jsem se přihlásila. Říkala jsem si, že při nejhorším budu mít za tu pětistovku alespoň funkční Nike tričko (a potěšili mě, že tentokrát bylo v neonové žluté! Podle mě zatím nejhezčí ze všech ročníků...). Trénovat na běh jsem začala v půlce července a než jsem se postavila na start Nike runu, tak se mi 3x podařilo uběhnout 10km. Což byla pro mě velká nakopávačka k tomu, abych si na závod věřila. I když běžet si na pohodu cestami mezi vesnicemi a pak centrem Prahy v chumlu lidí byl sakra rozdíl.

V areálu Žlutých lázní, což byl startovací point celého běhu, bylo spousta stánků od různých masáží, fyzioterapeutů,  běžeckého oblečení až po možnost nechat se vyfotografovat s pozadím Hradčan - trochu kýč, ale budiž. Mě tedy ale potěšil Nike Women´s Zone, kde nebylo přerváno (jako u jiných stánků hned u vchodu) a beze fronty a v pohodičce jsem si nechala namasírovat nohy. Dále jste se tu mohli nechat učesat, udělat make-up nebo nalakovat nehty... Nehty ještě dobře, ale vlasy a make-up před během? Nevim jak vy, ale já po dvou kilometrech vypadám jak když jsem snědla kýbl chilli! Takže mi nepřišlo jako úplně nejlepší nápad zkombinovat chilli s roztékajícím se make-upem a rozpatlanými očními stíny. Jdu přece běhat, ne se procházet po mole! :)

Počasí vyšlo snad dokonale! Nebyla zima, nepršelo, nefoukal vítr, prostě pohodová atmosféra se zapadajícím sluncem za Pražský hrad... Co víc si přát? Když jsem se na závod přihlašovala, vážně jsem si příliš nefandila a raději jsem se zařadila do skupinky "uběhnu to za 70 minut a více", příště si ovšem budu trochu více věřit a zakliknu si alespoň o chlup lepší startovací pozici - hlavně na prvních dvou kilometrech jsem se neustále musela vyhýbat jiným běžcům a hledat si pohodlný prostor pro běh.

Když závod začal, bála jsem se, abych nepřepálila start a nevyplýtvala síly hned na samém začátku. Ale ta atmosféra kolem mě, ta masa lidí, kteří měli stejný cíl, to historické centrum Prahy, ta červánková obloha, ty lidi kolem trati, kteří povzbuzovali, to všechno bylo tak nabíjející, že se mi běželo, až překvapivě, ohromně lehce. Ale nechápu, jak tento závod někdo může uběhnout za půl hodiny (!) :)), já jsem byla naprosto spokojená se svým výkonem 59:54. Jsem si jistá, že pokud to půjde, příští rok do toho jdu znova, byl to skvělý zážitek! Joo, běhání mě fakt začlo bavit! Díky We Run Prague! 

A co vy, taky jste běželi na We Run Prague? :)




















4 komentáře:

  1. Super fotky. Já jsem bohužel neběžela, ale už právě jen ty fotky jsou strašně motivující :-) Hezký den, skills-of-art.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :) Mně to trvalo, než jsem se konečně mohla přihlásit, ale rozhodně to stálo za to! :)

      Vymazat
  2. Jsi borec! ;)
    Já to toužím taky jednou zkusit, plánovala jsem si to už od podzimu, bohužel mě ale zlobí koleno :(
    Díky tvému článku jsem se aspoň trochu přenesla do té běžecké atmosféry a dost mě nakoplo, že jsi začala trénovat v červenci a v srpnu už jsi běžela! Doufám, že mi to taky jednou vyjde! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak borci jsou ti, co to zaběhli za tu půlhodinu! :D Ale díky! :)) Já to taky plánovala poměrně dlouho, tak letost to konečně vyšlo. A ano, bolavá kolena jsou prevíti, jeden rok jsem to kvůli nim také odložila. :( Tak držím palce, třeba se tam příští rok potkáme! :)

      Vymazat

⭐️ Všem moc děkuji za komentář! ⭐️