Můj úhel pohledu

22:15 Kristýna H. 1 Comments

Tenhle článek jsem chtěla napsat už nějakou dobu, ale furt jsem se nebyla schopná k němu dokopat... O čem bude? O mateřství. O tom, jak to vidím já. Což znamená, že je to z mého úhlu pohledu a každý na to může mít jiný názor. 
Čekáte dítě, potomek se narodí a vy se o něj staráte. Na internetu a od všech kolem se dozvídáte, co je pro něj zaručeně nejlepší, jak se chovat, jak vychovávat, čeho se vyvarovat, jaké jídlo dávat... A můžu vám říct, že je toho všeho tolik, že z toho jde hlava kolem! Navíc spousta informací si vyloženě protiřečí, každý má jiný názor a vyber si, který se ti zdá nejlepší... Neměly to ty naše mámy možná lepší, když nebyl přístup k tolika informacím?



Těhotenství
Může se zdát, že těch devět měsíců uteče jako voda. Ano, uteče, ale z pohledu toho, koho se to netýká. Mně celé těhotenství přišlo jako nekonečná doba plná lékařských vyšetření, roustoucího břicha, počítání těhotenských týdnů. Bylo to první období, kdy jsem zabruslila na mateřská diskuzní fóra a někdy jsem se nestačila divit. Setkáte se tam totiž s hodně speciálním jazykem, až to ve vás vzbudí pocit, že by to chtělo nějaký rychlokurz na vysvětlenou, co to znamená například KP, PM, TP, TT atd. Jo a jestli jsem něco opravdu nesnášela, tak slovo "těhulka" - naskakuje mi husí kůže, jenom to píšu! :) 

Porod
Když přečkáte těch předlouhých devět měsíců, pak to všechno vygraduje, exploduje, svět se změní, dítě je tady! :) Sice si člověk myslí, že se na to připravil, tak ne. Nejde se připravit. Čekáte-li tedy první dítě. Porod může být blbej, dobrej a pak něco mezi. Tak já prožila asi něco mezi. Každopádně, dá se to přežít, nekecám! :)

Šestinedělí
Nikdo mě nevaroval, že porod je proti šestinedělí uplná brnkačka! Na plno se rojede emoční koktejl, tělo se šnečí rychlostí dává dohromady, všechno je hrozně nové, hrozně náročné, hrozně únavné... co vás může držet nad vodou, že to jednou skončí a bude líp! :)

Kojení
Prý ta nejpřirozenější věc na světě. Na samém začátku jsem celé slavné kojení proklínala stokrát denně. Ale řekla jsem si, že to nevzdám. Že tu bolest překonám, že se s tím oba popereme. A najednou, ze dne na den, skoro jak mávnutím kouzeného proutku všechno zlé zmizelo a opravdu se kojení stalo naprostou přirozeností. 



Mateřský zkrat
S dítětem začnete trávit většinu svého času, takže se stává, že to samozřejmě začně lézt trochu na mozek. Někteří tomu říkají "mateřská demence", což není zrovna dvakrát pojmenování podle mého gusta. Beru to tak, že některé matky to tak prostě mají a je každého věc, jak se chová a jak nazývá určitou situaci či věci. Nicméně jsem si vždycky říkala, že bych se tomuhle zkratu chtěla nějak vyhnout. Že budu stále normální (v rámci možností :)) ). Takže - nesnáším zdrobněliny! Když se bavim (ačkoliv je to zatím trochu monolog) se svým dítětem, budiž. Ale nemám potřebu kdykoliv jindy věci nazývat tak...ehm... pitomě...mlíčko, plínky, mrkvička, jablíčko, hamání/papání, atd. brrr... :)  
Nepopírám, že jsem k tomuto občas taky nesklouzla, ale jak máte dítě, najednou máte pocit, že jste jedno tělo, jedna duše, takže tenhle projekt nese zájmeno MY, a to ve smyslu my máme rýmu, my jsme se probudili, my jsme opruzený, my máme zub... (rozuměj dítě má rýmu, dítě se probudilo, dítě je opruzený, dítě má zub...) A kupodivu se někteří lidé i zeptají nebo podivují - vy máte rýmu! Ne, já ne, ale malej ano. A další věcí je, že se může zdát, že matky trpí samomluvou. No je přeci důležité na dítě mluvit, tak mluvíme, ačkoliv to může občas působit podivínsky. Na druhou stranu by bylo hrozně smutný být furt zticha. :)

Spánek
Tenhle odstavec dopisuji ještě dodatečně. Jak jsem mohla zapomenout na tak důležité téma - spaní! Jednoduše vzato, kojení a spaní jsou snad nejprobíranější témata. Možná ještě jestli zvolit látkové nebo jednorázové pleny. Ehm... Dál! Takže bohužel patřím mezi matky, jejichž dítě si libuje v nočním probouzení svých milovaných rodičů. Skoro se mi nechce věřit, že už to za chvíli bude rok, co jsem se pořádně nevyspala. :D No je to spíš k pláči než k smíchu. Nicméně, co jsem chtěla říct je, že ačkoliv jsem si to nemyslela, dá se na to zvyknout! Ve smyslu zvyknout a nevypadat nutně jako zombie. Časem si člověk s dítětem vytvoří jakýsi rituál, kdy to pak všechno rychle odsejpá. A nejsem zastáncem spaní dítěte v rodičovské posteli, takže raději vstanu. Jo a nejlepší je, když mámy kolem mě s radostí vyprávějí, jak jejich ratolesti krásně prospí celou noc... I když je to kamarádka, která vám to říká, máte sto chutí jí uhodit železnou tyčí po hlavě. :) Holky, mám vás ráda. :)) 

Stylová máma
To, že jsem matkou neznamená, že musím nutně vypadat jako když jdu na pole pro brambory. Ano, není to vždycky nejlehčí a s přibývajícím počtem dětí se to ještě ztěžuje, ale JDE TO! Jen stačí chtít, mít se rád a věřit si! :)

Každopádně mít dítě je NEJ! Je to nejkrásnější, nejúnavnější, nejzábavnější, nejpřirozenější, nejlepší! Když miluješ, není co řešit! :) Pochopíš, až budeš sama mít. :)




1 komentář:

  1. Jsem velice ráda, že existují i normální mámy.
    Po mém dávném prohlédnutí mimibazaru jsem o tom byla težce na pochybách.
    Jinak já, ač je to individuální, mám spíše negativní zkušenosti - matky s kočárky, kterým pomůžeš do autobusu a pak vám ještě vynadají, dvě mámy s kočárky na přechodě, pouštíš je a ony tě seřvou, že nepřechází a podobně.
    Teď čeká dítě moje sestra, nejlepší kamarádka a pak ještě jedna kamarádka a přestože já děti nechci, strašně moc jim to přeju:)

    Jinak tady je můj úhled pohledu - http://bestialnirano.blogspot.cz/2014/03/live-with-fears-aneb-zamysleni-nad-detmi.html

    OdpovědětVymazat

⭐️ Všem moc děkuji za komentář! ⭐️